|
|
Dietní opatření při gastroezofageálním refluxu
Thiel, Simona ; Maruna, Pavel (vedoucí práce) ; Horák, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na dietní opatření při nemoci gastroezofageálního refluxu. Hlavním cílem bylo prozkoumat dodržování doporučených dietních opatření, zaměřených na snížení frekvence výskytu nepříjemných projevů, doprovázejících toto onemocnění. V některých případech mohou dietní opatření napomoci i k úplnému vymizení projevů. Dle hypotézy pacienti s refluxní chorobou tato opatření nedodržují. Vedlejším cílem bylo ověřit účinnost dietních opatření u pacientů, kteří opatření poctivě dodržují. Prostřednictvím dotazníkového šetření, bylo celkem 33 pacientů dotazováno především na dodržování dietních a režimových opatření, dále pak na charakter obtíží a úroveň kvality jejich života. Výsledky ukazují, že téměř 70 % pacientů aktuálně nedodržuje žádná dietní opatření. Naopak pacienti, dodržující dietu, vykazují zlepšení projevů (snížení počtu refluxních epizod), u některých jedinců se určité projevy dokonce nevyskytovaly. V závěru jsou popsány některá doporučení, která mohou přispět ke zlepšení této problematiky. Klíčová slova: gastroezofageální reflux, dietní opatření, výživa, inhibitory protonové pumpy
|
|
|
Nutriční hodnota stravy v zařízeních s pečovatelskou službou
KOHOUTOVÁ, Monika
Cílem bakalářské práce bylo posoudit, zda je strava, poskytovaná zařízením, pro respondenty dostatečně výživově hodnotná a pestrá, a určit, zda je strava uzpůsobená zdravotnímu stavu respondentů z hlediska konzistence stravy a dietního opatření. Jednalo se o smíšený výzkum. Data byla získávána pomocí semistrukturovaného rozhovoru, dále pomocí měření tělesné teploty, hmotnosti a výšky, pomocí sedmidenních záznamů stravy respondentů a jídelního lístku poskytnutého zařízením. Do výzkumu se zapojilo sedm seniorů pobývajících v bytech s pečovatelskou službou a odebírajících obědy z jednoho konkrétního zařízení (z domova pro seniory). Výsledky výzkumu poukazují na to, že pokud respondenti konzumují obědy celé (s ohledem na to, kolik procent tvoří jejich oběd z celkového energetického příjmu), obsahuje převážná část obědů nadbytečné množství energie, bílkovin a tuků. Značné rozdíly byly v obsahu sacharidů. Nelze říci, že by u všech respondentů převažovaly obědy s určitým množstvím sacharidů. Vzhledem k tomu, že by obědy měly tvořit 35 % z celkového energetického příjmu, obsahovaly většinou nadbytečné množství energie, bílkovin, sacharidů a tuků. Pokud respondenti obědy dělí na dvě porce, obsahuje převážná část obědů nedostatečné množství energie, bílkovin, sacharidů a tuků. Co se týče míry pestrosti, součástí obědů jsou většinou vývary. Z hlavních jídel se převážně podávalo vepřové maso. Přílohy byly často obměňovány. Četně se podávaly smažené pokrmy. Sladké pokrmy byly podávány na úkor bezmasých pokrmů. Nedostatečně se podávaly zejména ryby, luštěniny, ovoce a zelenina. Z výsledků vyplývá, že respondentům vyhovuje strava v původní konzistenci a nepotřebují její úpravu. Dále bylo zjištěno, že všichni respondenti odebírají běžnou stravu, přestože u třech respondentů jsou indikována dietní opatření. Výsledky bakalářské práce mohou být využity jako informativní materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Problematika výživy pacientů s onemocněním diabetes mellitus
HOLUBOVÁ, Tereza
Tématem bakalářské práce je problematika výživy pacientů s onemocněním diabetes mellitus. V teoretické části bylo popsáno onemocnění diabetes mellitus. Jedná se o celoživotní onemocnění, které se projevuje zvýšenou hladinou cukru v krvi. V případě, že není diabetes léčen, dochází ke vzniku a rozvoji dalších zdravotních komplikací. Dále se zaměřuje na cíle léčby, které zahrnují výživu diabetika, dietu a fyzickou aktivitu. Konečný text se zabýval edukací diabetika, která se zaobírá předáním informací a praktických dovedností. Praktická část bakalářské práce byla zpracována z kvalitativního výzkumného šetření, které bylo zpracováno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny s dotazovanými, kteří trpí onemocněním diabetes mellitus. Cílem praktické části bylo zjistit, jaká je problematika v oblasti výživy u pacientů s diabetem mellitus. Z výsledků se ukázalo, že přestože většina diabetiků dbá na dodržování výživových doporučení poskytovaných sestrou a lékařem, existuje množství diabetiků, jenž doporučení nerespektují. Vyšlo najevo, že mezi hlavní důvody patří nevhodné stravování, při kterém bývají do jídelníčku zařazovány sladké a mastné výrobky a stejně tak nedostatečné plánování, které vede k nepravidelné konzumaci potravin a zbytečnému přejídání. Dalšími důvody vycházející z výzkumu je finanční náročnost zdravých a kvalitních surovin a neznalost o vyváženém obsahu všech složek v potravě. Z rozhovorů s dotazovanými bylo zjištěno, že nejčastějším způsobem, jak všeobecné sestry informují o správné výživě je pomocí edukačních brožur a letáčků. S takovýmto způsobem předání informací byli nespokojeni z důvodu nedostatečné individualizace a krátkého času, který jim byl věnován. Tato bakalářská práce by mohla svými výsledky přispět k usnadnění v orientaci výživových doporučení pacienta s onemocněním diabetes mellitus a zároveň upozornit na hlavní překážky při dodržování diabetické výživy.
|
|
|
Výživa při cholelitiáze
KAMBOVÁ, Karolína
Cholelitiáza, tedy žlučové kameny, je onemocnění se stále rostoucí prevalencí, u kterého strava ztrácí léčebný význam. Nicméně v preventivním opatření k předcházení vzniku zdravotních komplikací hraje podstatnou roli. Cílem mé bakalářské práce na téma Výživa při cholelitiáze je zmapování stravovacích návyků pacientů před výkonem cholecystektomie a zejména pak u pacientů po cholecystektomii. Zároveň se zajímám o to, jaké změny u pacientů po dané diagnóze nastaly a jaký vliv to má na jejich stravovací zvyklosti v porovnání s minulostí. Též během práce zjišťuji, jaké potraviny mají nejčastěji negativní vliv na zdraví pacienta a jaké komplikace se s tím pojí. Má práce byla vedena formou kvalitativního výzkumu, kdy jsem použila dvě metody sběru dat. První obsahovala vytvoření tabulky, do které následně pacienti zaznamenávali svůj denní příjem stravy. Toto šetření podstoupilo 5 pacientů, kteří již podstoupili cholecystektomii. Druhá metoda proběhla formou dotazníkového šetření s řízeným rozhovorem, který jsem provedla u všech 8 oslovených respondentů, s tím, že u 3 respondentů čekajících na cholecystektomii jsem se snažila retrospektivně zjistit, jak se daní pacienti stravovali a jakého charakteru daná strava převážně byla. Během práce jsem zjišťovala, jak odpovídá doporučené stravování respondentů stravování v reálném životě a snažila jsem se zdůraznit potřebu individuálního přístupu ke každému pacientovi s cholelitiázou či následnou cholecystektomií. Zjistila jsem, že většina pacientů upravuje své stravovací zvyklosti, ale ne všichni omezují stejný druh potravin. Jak jsem již zmiňovala, hraje zde roli individualita respondentů. Ovšem dalo by se říci, že většina se snaží omezit příjem tuků a tučných potravin, hodně kořeněných, pálivých či jinak dráždivých druhů potravin a koření.
|
|
|
Hodnocení spotřeby živočišných tuků u pacientů s KV onemocněním, diabetu mellitu
Šťovíčková, Jana ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Šnejdrlová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce je zaměřená na spotřebu živočišných tuků u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním a diabetem mellitem. Obsah práce je rozdělen mezi teoretickou a praktickou část. Hlavním cílem teoretické části je poskytnout obecný popis lipidů z hlediska jejich rozdělení, struktury, vlastností a funkcí v lidském organismu. V následujících kapitolách je podrobně popsán metabolismus a transport lipidů. Poslední oddíl teoretické části pojednává o živočišných tucích z hlediska výživy, především o zdravotních rizicích v důsledku jejich zvýšeného příjmu a o dietních opatřeních v prevenci a léčbě KVO a DM. Praktická část bakalářské práce je založena na dotazníkové studii. Předmětem této studie bylo zhodnocení stravovacích zvyklostí, především míra konzumace živočišných tuků u pacientů s KVO a DM. Dalším předmětem zájmu bylo hodnocení povědomí, znalostí a edukace, které tito pacienti mají o dietních opatřeních vzhledem k jejich onemocnění. Také byla zkoumána otázka, zda-li pacienti tato opatření dodržují. Výzkumu se zúčastnili pacienti s KVO a DM, kteří docházeli do Diabetického centra a Centra preventivní kardiologie fakultní polikliniky VFN v Praze. Klíčová slova: lipidy, mastné kyseliny, cholesterol, metabolismus, diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, rizikové faktory, dietní opatření
|
host ::
RSS.